Tuto kapitolu spíše než vypravěčskou formou pojmu stylem reportérským. Ve čtvrtek 16. února 2017 jsem měl tu čest, že jsem byl přizván jednodenní pozorovatelský monitoring MLP (Malých lokálních projektů) dotovaných ambasádou České republiky v Addis Abebě. Společně s řidičem, Martinou a její kolegyní Etsegenet jsme vyrazili časně ráno směr Debre Birhan, město nacházející se asi 120 kilometrů západně od Addis.
V jeho okolí se nacházel projekt, který již byl financován v loňském roce a jeden nový projekt, jehož podpora se zvažuje pro rok letošní.
Již dříve financovaný projekt zahrnoval vytvoření zavlažovacího systému pro místní malé farmáře a ochranu pramene pitné vody. Pro lepší pochopení, v Etiopii neexistuje žádná kolektivizace, ani příliš netíhnou k sousedské výpomoci a vlídnosti. Jedné rodině je vládou přidělena půda o výměře max. 0,5 hektaru (alespoň myslím, že jde o toto číslo). Mezi rodinami, jednotlivými farmáři pak neexistuje a je zde nemyslitelné jakékoli sdílení prostředků a nástrojů, například pořízení jednoho traktoru, který by užívalo vícero zemědělců, by zde nemohlo fungovat a patrně dopadlo zle nepěkně.
Zavlažovací systém i distribuce pitné vody tedy funguje tzv. „na příděl“. Základní pramen pitné vody je zabetonován a rozváděn do tří rezervoárů, čímž jsou myšleny betonové pumpy s kohoutky na vodu. Jak pramen, tak rezervoáry jsou obehnány ploty, zaprvé jako ochrana před zvířaty, ale především z důvodů dodržování přesného přídělu vody.
Mimoto je po svahu strouhami (soustavou struh) vedena zemědělská voda k zavlažování polí. Přičemž každý den je voda takto naváděna k jinému pozemku, podle toho, který zemědělec má zrovna v ten den nárok na vodu. Rozvod vody funguje jednoduchým způsobem, kdy jsou vždy nepoužívané strouhy zahrazeny a proud naváděn určitým směrem, jednou konkrétní cestou.
Druhý projekt, který se uchází o finanční podporu v tomto roce, spočívá v zamezení či minimalizaci eroze zemědělské půdy. Vzhledem ke svažitému terénu, intenzivním dešťům během dešťové sezóny, silným větrům, volným pastvinám a vysilování podloží stromy eukalyptu trpí půda erozí, kterou místní doposud řešili a řeší především stavěním zídek na podporu půdy. V rámci projektu by rádi zídky nahradili výsadbou stromů, které jsou z dlouhodobějšího hlediska přínosnějším řešením. Nové stromy by navíc byly tzv. adoptovány, ano i stromy lze adoptovat. Neznamená to nic jiného, než že by každý z těchto stromů měl jasně daného svého majitele. Opět, o nějaké kolektivizaci nemůže být ani řeč.
Ač má role byla pouze pozorovatelská a občas si hrát na fotografa, celý den a poznání, jak vypadají rozvojové projekty na vlastní oči, jak žijí na venkově běžní Etiopané, vidění něčeho, co se jen tak někomu nepoštěstí a skutečného jejich života (žádného divadýlka pro turisty cestovních agentur) si nesmírně vážím. Když to napíšu lehce kýčovitě, bylo nesmírně zajímavé vidět místa, lidi, kterým opravdu i pár peněz může pomoct k tomu, aby se měli o dost lépe. A vzezřít tak na vlastní oči, jak to vypadá, když peníze opravdu pomáhají (a nejen padají do studny). A lidský vděk.
Bohužel věcí druhou, kterou už lze ovlivnit jen do jisté a malé míry, je lidský faktor. Ač v rámci projektů jsou financována i školení o vodohospodářství apod., někdy ani to nepomáhá. Nevím, jak je to v jiných afrických zemích, ale Etiopané mi v jistém ohledu přijdou líní a že plně nedomýšlejí některé věci. Proto například závadu na pumpě, jejíž oprava může vyjít na v uvozovkách pár Birrů, neřeší a raději každý den vodu nosí odjinud.
K tomu snad ale mohou sloužit tyto monitoringy a malé rozvojové projekty, fungující stylem my vám se základem pomůžeme, ale dál se musíte snažit i vy sami. Nebudeme chodit a každý rok vám dávat další a další peníze, pokud tyto projekty nebudete i vy sami rozvíjet a starat se o ně.
Něčím jsem byl takřka ohromen, především tím, že jsem poznal vroucí a milé Etiopany, něčím jsem byl překvapen, jak mile, tak nemile, ale hlavně, za celou tuto zkušenost jsem nesmírně vděčen. A tak moc děkuji Martině za to, že mě „propašovala“ do auta. A zemědělcům z okolí Debre Birhanu za milé přijetí a hojné pohoštění. Jen tu 70% domácí pálenku si mohli odpustit. Díky, díky, díky!
FOTOGALERIE: https://goo.gl/photos/RfgjCmrpVSAD2zfR6