Nechystám se pět oslavné ódy na tento druh ovoce. Vlastně se vůbec netýká ovoce. To jen v sítích mé libosti, či úchylky, dávat všemu přezdívky, uvízly i hodiny čínštiny. Neboli mandarínštiny. A odtud tedy mé familiární pojmenování mandarinka.
Už pár hodin mám za sebou mám, nějakých pět lekci knihy nesoucí název „Pojďme mluvit mandarínsky!“, ale upřímně můj mluvený projev má do srozumitelné mandarínštiny daleko. Je to spíš taková „hatmatilka“. Taková mandarinka.
Základní otázkou je, a slýchám jí doma často, „proč?“. Člověk, co nekomunikuje ani anglicky na žádné valné úrovni, a ani o jeho češtině (viz mé povídání zde) se nedá říct, že by jí měl na háku, proč se pustí do učení jazyka dalšího. Nemluvě o faktu, kdy jeho mluvený projev je ala Schwarzenberg. Přičemž jedno jest, zda mluví česky, anglicky či jiným jazykem. Drmolí, neartikuluje a nikdo mu nerozumí.
Odpovědi jsou na to dvě. Zaprvé jsem ve svém týdenním programu našel cca 3 hodiny volného času, které jsem chtěl nějak rádoby smysluplně zaplácnout. Ať mou dovolenou na Tchaj-wanu jen tak neprozevluju. Zadruhé mi vždy přišlo zvláštní, bydlet delší dobu v cizí zemi a neumět aspoň pár místních slov, pár vět. Dost za to jiné lenochy peskoval. Minimálně do doby, než jsme se vydali do Etiopie. Amharština pardon, ta fakt nešla. Navíc ve chvíli, kdy stejně půlka země jí ani sama nerozumí. To už ta mandarínština dává větší smysl. Minimálně dle hesla „poznej svého nepřítele“.
Než se dostanu k samotné výuce a kouzlu místní řeči, chtěl bych poděkovat své drahé partnerce, dnes již více jak rok manželce, Martině. Poděkovat za to, že mě bere do zemí, kde se zásadně nepíše latinkou a jazyky mají svá určitá specifika. Jasně, to asi každý jazyk. Ano, vím, ještě si pamatuju ze základky, čeština má 7 pádů a slavné „ř“. To je taky velká slast na učení. Upřímně, u češtiny bych se ve svých 29 (+10) letech ani nezaobíral myšlenkou na její učení.
Specifikum mandarínštiny, kromě psaní na první, druhý i jakýkoli další pohled, složitých znaků, jsou čtyři tóny. Zjednodušeně, význam vyřčeného slova závisí na tom, jakým tónem, kterou slabiku pronesete. Ještěže mě učitelka hudební výchovy na základce vždy chválila, jak krásně recituju. Tomu se pak říká mít ty správné predispozice. Kupříkladu slovo „jiao“ dle tónu může znamenat buď učit anebo jmenovat se. A nejspíš má ještě dalších sto významů, dle kombinace tónu a použití ve větě. Ale to zabíhám už daleko. Kam jsem ani sám zdaleka ještě nedoběhl.
Navíc i zde, jako v jiných jazycích, spousta slov zní podobně. Byť se třeba jinak píšou (různé znaky se mohou číst totožně) nebo mají jinou hlásku či tón. Na tom je vlastně založena veškerá místní pověrčivost. Kupříkladu číslovka 4. Už jsem lehce zmiňoval. Tahle číslice je vysloveně špatná, zapovězená, neexistuje. Kolikrát doslova. Na ulici neuvidíte auto ani motorku, která by měla v SPZ číslo 4. Podle mě, pokud bych vyjel na silnice v autě na značce se čtyřmi číslicemi 4, budu mít prázdné ulice. I chodníky. V budovách sem tam po 3. patře následuje rovnou 5. patro a tak podobně. Důvod je prostý. Možná až moc. Výslovnost čísla 4 je velmi podobná slovu smrt, zemřít. Je tam rozdíl právě v tónech. A to stačí, aby to číslo 4 bylo hrozně moc fuj. A tak i u běžného počítání je třeba si dát majzla. Abyste nahlas někde nepočítali „jedna, dva, tři, umři …“.
Tóny jsou zkrátka velkou zákeřností hned v zárodku učení jazyka. Další jsou ty je jejich kresbičky, kterým říkají písmo. Byť chcete umět jen mluvit, úplně se jim nevyhnete. U Tchaj-wanu navíc okořeněno tradicí. Zde se používají tradiční (rozuměj složitější) znaky, oproti zjednodušeným na pevnině. (v miliardové zemi byla spousta negramotných, tak jim chtěl soudruh učení malinko ulehčit)
Naštěstí existuje jejich přepis do tzv. pchin-jin. Jedná se o fonetický přepis, v latince, s vyznačením tónů. Ha, aspoň něco. To amharština neměla. Místní se tak učí hezky obojí. A pokud si kupříkladu chtějí napsat zprávu na mobilu, v mandarínštině, slova stejně vyťukávají přes fonetický přepis a pak vybírají správný znak. Já si to schválně zkoušel. Je to docela sranda. Ale pardon, jak se v tomhle dá něco rychle ne telefonu vyťukat?
Přesto mě zatím z pozice začátečníka něco na mandarínštině baví. Asi až zvrhle. Konkrétně skladba vět a vlastně i samotných slov. Ve větě kolikrát chybí nějaké to slovo, sloveso a věta je pak dost jednoduchá. Kupříkladu prostá věta „Já jsem v kavárně“ se v jazyku čínském pronese jako „já v kavárna“. Asi jako když česky mluví cizinec. Nebo někdo, komu spadla nedávno kovadlina na hlavu. Na druhou stranu někdy je malinko krkolomnější, kam ve větě vrazit příslovce anebo třeba i tázací zájmeno. To rozhodně ne vždy musí být na prvním fleku ve větě. To jen zas tak kupříkladu. Tajů a zákeřností jsem i za těch pět lekcí poznal už více.
Vtipnější jsou pak samotná slova, jejich tvoření, skládání. Než to složitě popisovat, což mi navíc vůbec nejde, hodím ještě jeden příklad. Máte slova elektrický, elektřina a mozek. Ano, šokující, čínština má pro tato slova výrazy. Pokud ovšem obě slova složíte dohromady, tzn. elektrický mozek, znamená to počítač. Vtipné a nápadité.
Celé učení tak vlastně beru jako trénování závitů, co mi ještě v hlavě zbyly. Rozpoznávání znaků, skládání slov atd. Na státnice z čínštiny to nevidím. Jednak ty jejich tóny a druhak je mi jasný, že jsem doposud poznal tak 1 promile z jazyka a slovní zásoby. A to si patrně i s tím promile dost fandím.
Perla na závěr. Jak si něco umí čínština zjednodušit, tak naopak jinde tomu víc naloží. Proto neexistuje prosté ano / ne. Záleží na otázce, na co odpovídáte. Ve finále u obojího máte min. 10 možností, právě dle situace a konkrétního dotazu. Stejně tak obyčejné pardon, krásné anglické sorry, není tak lehké trefit. Chcete projít, chcete se někoho na něco zeptat, do někoho omylem drcnul…? Jedním slovem to všechno nespláchnete.
Jó, a jedna taková úchylka, řekl bych. Zatímco mladá generace ráda použije nějaký ten trendy anglický výraz, a obecně anglické nápisy jsou na ostrově víc cool, byť jim většina místních nerozumí, do mandarínštiny se musí přeložit všechno. Všechno. Jasně, chápu, ty znaky. Ale kde jinde na světě překládáte slovo Disneyland!!!