Kopec, jenž podpírá nebesa

To není metafora. Jste v Malé Číně. Tak se na severní hranici mezi Tý-Píčkem a Novým Tý-Píčkem jmenuje jeden kopec v Yangmingshan národním parku. Respektive jde o travnaté pastviny. Travnatý pahorek, kolem zelené kopce, pasoucí se vodní buvoly (vlastně takové krávy), takže si rázem připadáte jako v Alpách. Pravda, tady nemáte pěšinky a stezky, ale všude kamenné chodníčky. Stejně tak si na kopci nedáte gulášovku a pivo. Byť čajíček nebo sójové mléko u centrálního parkoviště možná ano.

Tohle místo přesně reprezentuje to, čím je ostrov asi nejzajímavější. Zeleň a úchvatná příroda. Proto přízvisko asijské Švýcarsko. Jen z turistického pohledu, pro Evropany, asi ne úplné termo. Pokud letět přes půlku světa, asi spíš na nějakou úchvatnou pláž či za starými chrámy a památkami než za něčím, co můžete s trochou nadsázky vidět po 5 hodinách jízdy autem z Prahy.

Pro rezidenty v Tý-Píčku to je ale jedno z top míst, kam ve volných dnech míří. Minimálně ti, co ještě odolávají trávit celé dny koukáním do mobilu nebo výloh obchodů. Od nás z bytu jsme tam autem byli za 40 minut, cesta veřejnou dopravou trvá cca 2x tolik, ale pořád není za limity denního výletu. Nevýhodou hromadné dopravy může být fakt, že si na autobus z kopce chvíli počkáte. Jednoduše se do něj na první dobrou nenarvete. Nás možná zachránily holky, poněvadž pak se místní trošku smrskli. A pan řidič si Vikouše posadil za řadící páku. Serpentýny do kopce brázdí většinou minibusy, a tak místa opravdu není nazbyt.

Travnaté pastviny se nachází v kopcích skoro 800 metrů nad mořem. V horkých prádelnových dnech ve městě nadmíru vítané, poněvadž kolem vás rázem proudí vzduch. Pofukuje vítr. A zase si připomenete, jaké to je normálně dýchat. O nějaký ten stupeň Celsiův tam též naměříte. O pocitových nemluvě. Avšak s velkým mrazákem nepočítejte. I tak soutěži mokré tričko neutečete. Obzvlášť, pokud jdete se dvěma dítkami, kdy to ve finále končí, že obě na vás spí, zatímco vy je nesete. Já to větší, Martina to menší. Ještěže nemám za ženu Tchajwanku. Bych táhl obě. A k tomu její luxusní kabelku.

Po hříchu jsme se sem konečně dostali, myšleno dokopali až po roce. Počítám, a hlavně doufám, že to nebyla naše poslední návštěva. Dá se toho tam chůzí prošněrovat mnohem víc. Prozatím aspoň víme, do čeho případně jdeme. A že nějaké to tričko na převlečení není od věci.

FOTOGALERIE: https://photos.app.goo.gl/m42ksPYxU91TfgYE9