Ochlazení si nechám na jindy. Nekoná se. Začátek listopadu a jsme přes den pořád nad třicítkou. Jako nevím, ale podle mě, nebo spíš internetu, je to nad běžným teplotním průměrem. Že by nějaké to globální oteplování?? Ale ne, to je přece blbost.
Pojďme radši na kafčo. Asi jako ranní sportování, další má oblíbená disciplína. A další na řadě bude zmrzlina. Jak je na tom Tchaj-wan, resp. Tý-Píčko, co se káviček týče? Přeci Tchaj-wan dal světu bublinkové čaje, tak srká tu vůbec někdo kávu? Odpověď je jednoduchá. Srká a lemtá.
Jasně, pití čajíčku příp. sójového mléka na různé způsoby asi vyhrává, ale ani zrnko kávy tu ladem ležet nezůstane. Natrefit tu na kavárnu není žádná velká bojovka. Vlastně se dá říct, pokud jdete po ulici, je to bistro, bistro, 7 Eleven nebo Family Mart, kavárna a zase znovu a dokola. Nemluvě o tom, že kávu mají ve svém repertoáru právě i obchody typu 7 Eleven.
Jen varování, pokud jste milovníci italských presíček a nic jiného pro vás není káva, můžete si víceméně výše napsané škrtnout. To možná trošku bojovka bude. Přeháním trošku, jak to já rád. Ne, že by v nabídce vůbec nebylo, ale větší oblibě se tu těší objemnější hrnečky než ony 5-sekundové. Takže káva s mlékem, ať už kravským či jiným, anebo když čistě černá pak typu americano. Rozumbradování o tom, jak vypadá pravý šálek kávy, a jestli mléko kávu kazí či ne, asi vynechám. Každému dle chuti. Malé espresso si dám rád, stejně tak jako latté. A je mi fakt fuk, že v Itálii neví, co to latté ve spojení s kávou znamená. Pokud to není hrnec mléka cmrndnutý trochou kávy, za mě ok.
Udělat dobrou kávu tu umí fajnově. Jasně, jako jinde ve světě křivka kolísá. Avšak obecně vzato, v průvodci netřeba hledat, kam si na kávu zajít, aniž by to znamenalo okamžité volání do Austrálie. V nabídce občas schází právě ten prcek, jinak klasika. Latté, cappuccino, v poslední době populární flat white. Jó, i já plochou bílou (na mysli mám stále druh kávového nápoje) moc rád, málo mléka, dosti kávy a žádné zbytečné šlehání a pěnění kolem. Jen bych kvůli tomu, tuším, Novému Zélandu nepřičítal, že objevil Ameriku. Prostě kafe s mlíkem.
Na co tu tak můžete narazit při samotné objednávce kávy? Předně na samotnou specifikaci. Vcelku rychle zjistíte, že taková mezinárodní slova jako latté či flat white jsou místním baristům, číšníkům či zkrátka obecně obsluze cizí. Neplatí vždy, ale často je třeba využívat esperanta, které existuje již od počátků lidstva. Svých končetin. Konkrétně zapíchnout prst na konkrétní položku v menu. Ty většinou bývají dvoujazyčné, pokud ne, na scénu nastupuje náš oblíbený Google Translator.
K výběru druhá se váže i určení velikosti nápoje, stejná písnička. Pokud jsou různé velikosti v nabídce. Samotnou tečkou je teplota samotného nápoje. Už jsem to zmiňoval. Tady jedou v základním nastavením studenou kávu. Jasně, dává to smysl, venku pařák, tak šup s kávou na led. Ale pardon, pokud v tom není ještě třeba zmrzlina, tak tohle fakt ne. Pokud mi přistála pod nosem, ok vypil jsem. Že bych si nějak liboval, to zrovna ne. Spíš za rohem vlezl do další kavárny a dal ještě jednu šanci teplému nápoji. Riskovat objednávku ve stejné kavárně se mi většinou úplně nechtělo.
O tom, že tu káva má své fandy svědčí i fakt existence místních řetězců kaváren. Samozřejmě je tu nakýblovaný Hvězdný jelen – Starbucks. Nicméně místní tu úspěšně a za přijatelnější peníz jedou své vlastní. Tchajwanskou obdobou, výrazně lacinější, je řetězec Louisa Coffee. A je úplně v pohodě. Za v přepočtu cca 50 Kč jeden flat white a střevní trakt vám to do pochodu nedá, nemusíte se bát.
Mým oblíbeným, nebo spíše už se dá říct naším, řetězcem je Cama Café. Překřtěno na „U Mumínka“, poněvadž mají ve znaku bílou postavičku, dosti připomínající Mumínka. Nic za tím nehledejte, v těchto čínských končinách je slovo kopie naprosto neznámé. V tomhle případě to nejspíš plagiát nebude, přeci jen ta podobnost je více vzdálená a k Mumínkovi jsem si připodobnil hlavně sám. Proč je tenhle zrovna oblíbeným, je celkem snadné. V rámci každé pobočky mají svou vlastní menší pražírnu kávy. Několikrát za den jí praží přímo na místě, takže to tam sakra dobře voní. A sterilní prostředí řetězcových kaváren rázem dostává lepšího nádechu. Tohle někdo vymyslel fakt dobře. Smekám. Nebo to radši ne, házím pak prasátka. Jen tleskám.
Samozřejmě natrefíte po městě na nespočet lepších kaváren. Kde ta káva bude vyňuňaná až hanba. Ale Mumínka zkrátka beru jako jistotu, za dobrý peníz slušná muzika. A když hlavně lezete do dvou poboček, za rohem od baráku a přes ulici od Vikoušovy školky, má to tu výhodu, že už si ani nemusím objednávat. Moc pohledným vysokých mužů středoevropského typu s kočárkem tam zase neleze.
Poznámka na závěr: Ano, i mnoho řádků mých žvástů vzniká pod dohledem Mumínka.